vznikl při Městském domě kultury Petra Bezruče v Opavě a v současné době pracuje pod záštitou Střediska volného času v Opavě. U jeho zrodu stáli manželé Jan a Olga Wajdovi, pod jejichž vedením se soubor dostal do popředí souborů reprezentujících Opavské Slezsko. Členskou základnu tvoří hlavně tanečníci a tanečnice, kteří začínali v dětském národopisném souboru Úsměv.
Při vystoupeních soubor doprovází převážně cimbálová muzika Sekerášé či Chlapecká cimbálová muzika ZUŠ Václava Kálika v Opavě. Příležitostně pak muziky Wajdovci nebo Opavští hudci.
Vrtek tedy mapuje především lidovou kulturu Opavského Slezska, proto také vystupuje v rekonstruovaných opavských krojích. Při sestavování repertoáru čerpá ze zápisů PhDr. H. Podešvové a spolupracuje s odborníky, kteří se tímto regionem zabývali a zabývají. Ve svém repertoáru má soubor také tance z jiných regionů naší republiky.
Vrtek byl hostem mnoha festivalů a přehlídek nejen v České republice, ale také v zahraničí. Každoročně se účastní opavských Chodníčků k domovu, je pravidelným hostem Slezských dnů v Dolní Lomné, představil se na mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, své umění předvedl i na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze. V neposlední řadě se soubor podílel na vzniku publikace Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska. Soubor se představil také na festivalech a přehlídkách v Polsku, Slovensku, Rakousku, Chorvatsku, Litvě, Dánsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Německu a dalších zemích...

Seniorský folklorní soubor vznikl v roce 1998 jako soubor tvořený převážně rodiči tanečníků z dětského folklorního souboru Úsměv a souboru Vrtek. Vedoucími souboru jsou Jaroslava Poláková a Jan Wajda ml.
Soubor pracuje při Domě děti a mládeže v Opavě a zabývá se oživováním lidových písní a tanců rogionu Opavského Slezska. Proto také vystupuje v rekonstruovaných pracovních i slavnostních opavských krojích. Při sestavování repertoáru čerpá ze zápisů PhDr. H. Podešvové a spolupracuje s odborníky, kteří se tímto regionem zabývali a zabývají.
Při vystoupeních soubor doprovází převážně cimbálová muzika Sekerášé, příležitostně pak také cimbálová muzika Opavští hudci.
Za svou krátkou dobu trvání byl již soubor hostem mnoha festivalů a přehlídek nejen v České republice, opavské Chodníčky k domovu, Slezské dny v Dolní Lomné, Mezinárodní folklorní festival v Petrově, v Praze, ale také v zahraničí, v Polsku, Dánsku...

Národopisný soubor Olšina začal pracovat v listopadu r. 1987. Jeho členskou základnu tvoří asi 30 členů ve věku 15 - 50 let.
Ve svém repertoáru zpracovává tance, písně a zvyky celého Těšínského Slezska, především však Orlovska. Nezapomíná také na svérázný havířský folklor.
Za 15 let svého působení předvedl staré lidové tradice po celé České republice. Vystupoval na významných mezinárodních festivalech ČR v Klatovech, Dolní Lomné, Strážnici i v Rožnově pod Radhoštěm, ale nezapomínal na diváky v Rumunsku, Srbsku, Řecku, Francii, Polsku nebo Chorvatsku. Sám je garantem folklorní části celoměstských kulturních a sportovních slavností. Podílel se na projektu Ministerstva kultury a Ústavu lidové kultury, kdy ve spolupráci s Českou televizí byly zrekonstruovány staré zápisy tanců z Orlové a společně s dalšími tanci z Čech, Moravy a Slezska vydány na videozáznamech.
Ze svého repertoáru nabízí tance z Moravskoslezských Beskyd v gorolském kroji, odkud pochází nejstarší dochovaný tanec Ovjenžok, i slavnostní tance z bohatého Jablunkova. Nejvíce tanců však nabízí z Orlovska. Jsou to tance řemeslnické, milostné i havířské, které svým zemitým humorem a lyričností upoutávají diváky. Ve svých tanečních pásmech předvádí svatební zvyky, vojenské písně i staré slezské vánoční koledy.
Od r. 1994 spolupracuje s cimbálovou muzikou Opavští hudci, která přivádí na jeviště také písně sousedního Opavského Slezska.

Soubor byl založen v roce 1977 etnografkou Hanou Podešvovou a Annou Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později a její vedoucím je Jaromír Dadák, který je také autorem všech souborových hudebních úprav.
Od roku 1982 nese ve svém názvu jméno akademické malířky Heleny Salichové, která byla rodačka z Kyjovic a žila v Polance n. Odrou. Zasloužila se o uchování mnoha písní, lidových pohádek, krojů, ornamentů, zvyklostí a způsobu života na Opavském Slezsku. Z jejich zápisů, zejména písňových - je z velké části vytvořena hudební složka souborového repertoáru. Dalším zdrojem písňového repertoáru jsou cenné zápisy, které pořídil František Sušil, Fr.Myslivec, Fr.Vyhlídal.
V roce 1985 začala při souboru pracovat dětská taneční složka. Od roku 1996 soubor působí při VŠB - TU Ostrava. Členy souboru jsou žáci základních a středních škol, studenti technické i ostravské univerzity, mezi muzikanty jsou i učitelé ze základních uměleckých škol v Ostravě.
Ve svém repertoáru zpracovává vesnický hudební a taneční folklor opavského Slezska, oblasti, která obklopuje Ostravu ze západu od Studénky až ke státní hranici s Polskem na severu a podél ní k jihovýchodu až po Bohumín. Na jižní straně ji ohraničuje levý břeh řeky Odry.
Repertoár souboru je velmi pestrý. Mezi tanečními čísly se objevují choreografie klenotnicového charakteru, jejichž autorkou je zakladatelka Hana Podešvová. Ve svých dvou čtyř dílných cyklech zachytila vývoj Taňce a polky na Opavsku (Čtyři podoby Taňca, Polka jede).
Délku programu (vystoupení) lze přizpůsobit požadavku pořadatele. Nabízíme taneční čísla v délce od 5 min. až po celovečerní program v délce 90 min.

Soubor je reprezentačním souborem obce Horní Suchá. Jeho zřizovatelem je Místní skupina Polského kulturně - osvětového svazu. Soubor byl založen v roce 1953, v roce 2008 oslaví 55 let od svého založení. Od roku 1991 je členem Folklorního sdružení ČR a rovněž Folklorního sdružení Těšínského Slezska.
Soubor má vlastní čtyřčlennou muziku (housle, akordeon, klarinet, kontrabas), přidruženou pěveckou složku (5 žen a 3 muži) a taneční složku, ve které tančí 32 mladých lidí od 15 let. Celý soubor má v současné době 48 členů včetně vedení. Prezentovaný repertoár je velice různorodý. Je to hlavně scénické zpracování folkloru Těšínského Slezska, prezentace polských národních regionálních tanců, dále slovenských písní a tanců (regionů Šariš a Zemplín). Pro zpestření soubor každoročně připravuje plesová předtančení různých žánrů. SUSZANIE reprezentují region nejen v místě působení, ale rovněž na významných celorepublikových i zahraničních akcích a festivalech (Polsko, Slovensko, bývalá Jugoslavie, Německo, Francie, v roce 2007 Holandsko).
Vedení souboru: Barbara a Ján Mračnovi (vedoucí souboru + choreografie), Marian Weiser - manažer, Marian Pilch - organizační vedoucí, Richard Mračna - vedoucí kapely, Barbara Weiserová - vedoucí pěvecké složky.

Pár slov k přípravám na 11. Národní krojový ples:
Datum 2.2.2008, datum konání 11. Národního krojového plesu je v kalendáři akcí našeho souboru zvýrazněno červeným písmem. Samotné přípravy na ples však máme velmi ztížené, v prosinci jsem vystupovali spolu s dalšími soubory polské národnostní menšiny na slavnostním 10. ročníku Vánočního koncertu v Třinci a již od listopadu připravujeme rovněž nové předtančení na plesovou sezónu 2008. Máme už 11 pozvánek na různé plesy v bližším i vzdálenějším okolí, které se budou konat v lednu a únoru 2008. Nicméně náš repertoár, který chceme ukázat účastníkům Národního krojového plesu dobře ovládáme a společné choreografie jistě dáme dohromady s dalšími soubory Opavského a Těšínského Slezska na společných soustředěních.
Barbara Mračnová

Slezská kapela zaměřuje svůj repertoár především na slezské písně v úpravách významných hudebních skladatelů a aranžérů. Převážnou část jejich muzikantů tvoří absolventi uměleckých škol, z nichž mnozí přes své mládí již působili v jiných známých orchestrech, které hrají stejný, nebo podobný hudební žánr.
Interpretací lidových písní slezské provenience si kapela buduje svébytné postavení, jak potvrzují pravidelné nahrávky v Českém rozhlase a zařazování jí natočených písní do rozhlasových dechovkových hitparád. Nejsou jí však cizí ani lidové písně z českých a moravských regionů.
Kapelníkem "Slezské kapely" je trumpetista Patrik BENEK, uměleckým vedoucím
skladatel Jindřich CZERNÝ, zpěváky Milena BENEŠOVÁ, Eva HRDLIČKOVÁ, Miroslav QUIS a Štěpán HARAZIM. Muzikanti pocházejí většinou z Opavy a jejího okolí, zvláště "Hlučínska" a lidové písně, zejména z oblasti "západního Slezska" tak mají doslova v krvi. Program je sestaven ze slezských lidových písní, které doplňují populární skladby pro dechový orchestr. Program plný dobré pohody představuje tedy jak poklady lidové slovesnosti a hudebnosti Slezska, tak klasickou tvorbu komponovanou zejména našimi populárními skladateli, která po dlouhá léta zajišťuje české dechovce místo na výsluní tohoto hudebního žánru v evropském i světovém měřítku.

Slezská kapela

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti